Exkurze brněnského klubu do skláren a na Helfštýn

Ve čtvrtek 5.června 2003 se uskutečnila letošní exkurze brněnského klubu do skláren STV Glass ve Valašském Meziříčí, o které jsme předem informovali i jiné kluby A.S.I. Pro letošní rok byla vybrána varianta jiné než energetické firmy a podle mínění účastníků se celá akce velmi vydařila, i když její obsazení bylo oproti letům minulým početně velmi slabé. Počet přihlášených se neustále zvyšoval i snižoval, až se akce nakonec zúčastnilo pouze 14 zájemců. Pro tentokrát velmi zklamali i studenti, kteří dali údajně přednost zkouškovému období před jednodenní cestou na sever Moravy.

Po ránu jsme vyrazili z Brna od fakulty, zastavili se pro další účastníky tradičně „u divadla“, a pak již mířili po dálnici směrem na Olomouc – Lipník – Hranice a Valašské Meziříčí, abychom celou cestu absolvovali v odpoledních hodinách v opačném směru. Cestou tam jsme zařadili krátkou přestávku na občerstvení v motorestu poblíž Lipníka nad Bečvou, a podobně jsme si zpestřili zpáteční cestu předem objednanou prohlídkou hradu Helfštýn, který se rovněž nachází nad Lipníkem.
Samotná exkurze do skláren, která zabrala asi 2 hodiny byla velmi zajímavá. Z původních velkých skláren ve Valašském Meziříčí je dnes několik menších samostatných podniků. Sklárna STV Glass, kterou jsme navštívili, se zabývá výrobou baněk televizních obrazovek pro novou firmu Philips Hranice a několik dalších zahraničních odběratelů. S tím jak kolísá výroba televizorů u nás i ve světě, kolísá bohužel i odběr z této sklárny a velmi časté jsou změny sortimentu. V době exkurze se tedy právě seřizovala licí, či spíše lisovací linka na jiný druh produkce, takže jsme viděli v provozu až následné opracování baněk, natavování anody a další navařování hrdel na baňky.

Prošli jsme s pracovníky firmy celou technologií od navážky surovin do pece až po finální kontrolu a balení hotových baněk obrazovek. Díky relativně malé skupině jsme mohli lépe slyšet výklad a diskutovat o všech zajímavých parametrech. Poměrně hodně času se diskutovalo u samotné pece, jejíž výstupem je skleněná tavenina s pečlivě hlídaným složením, teplotou, ale třeba také výškou hladiny na výstupu z pece do dávkování linky s přesností v setinách milimetrů. Přesnost, zcela běžná u přesné strojírenské výroby, nás u roztaveného křemenného skla překvapila. Zajímavá diskuse se odvíjela kolem celého řídicího systému pece, její automatizace a měření příslušných procesních veličin.

Přestože tavenina byla kvůli kontinuálnosti celé výroby odebírána, její „kapky“ se vracely zpět do pece mimo lisovací karusely. Následná technologie však běžela, protože odebírala baňky z meziskladů, kam se při plné kapacitě lisování musí část baněk „odložit“. Z přehledných lávek nad linkami jsme mohli vidět další plně automatické stroje, které obrušují na baňce plochy pro příští spojení se stínítkem obrazovky, zatavení anody do tělesa baňky opět s relativně vysokou přesností. Dále pak následovalo opuknutí vrcholu baňky a jeho natavení a následné přivaření hrdla obrazovky, do kterého se posléze umístí základní část systému elektroniky obrazovky.

Po vlastní exkurzi a následné diskusi s průvodci jsme ještě navštívili specializovanou prodejnu skla s produkcí především uměleckého a užitkového skla z jiných skláren regionu. Následovala asi dvouhodinová pauza na prohlídku středu města a oběd. Poté jsme se již vydali na další část exkurze kterou byl hrad Helštýn, tyčící se nad Lipníkem nad Bečvou, respektive obcí Týn nad Bečvou v jeho sousedství.

Na hradě, jednom z největších v Evropě, pyšnícím se mimo jiné tím, že nikdy nebyl dobyt, je dnes muzeum uměleckého kovářství a expozice historické mincovny. I tato část exkurze se tedy bezprostředně dotýkala techniky a strojírenské technologie. Navíc v až nesnesitelně parném dni přišly všem velmi vhod chladné hradní místnosti s expozicemi. Po společné prohlídce s průvodcem jsme se ještě chvíli potulovali rozlehlými nádvořími hradu, vystoupali na obnovenou vyhlídkovou věž s nádherným výhledem do okolí Lipníka a do Moravské brány. Obohaceni řadou příjemných dojmů jsme pomalu sestoupili do podhradí na parkoviště k přehřátému autobusu a vraceli se do Brna, kam jsme dorazili v podvečer, takže mimobrněnští účastníci ještě stihli pohodlně večerní spoje k domovu. Cestu zpět a celkový příjemný dojem z celého dne částečně zkalila havárie na dálnici mezi Vyškovem a Rousínovem, které jsme byli svědky a jejíž nešťastné účastníky jsme pomáhali hledat ve křoví daleko ve svahu nad silnicí, kam se auto jedoucí několik set metrů před námi v nepřiměřené rychlosti dostalo. Naštěstí její oba přímí účastníci, řidič i jeho spolujezdec byli nalezeni živí a ve chvíli našeho odjezdu z onoho neradostného místa byli již v péči záchranářů z Vyškova.

 

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Fotografie: